Už jste četli Lotitu?

Nabokova Lolita není dílo jako žádné jiné. Nelze ji rychle přelétnout a odložit do knihovny. Jak se totiž jednou dostanete do spárů toho čarovného příběhu, už se z nich nikdy nevymaníte.

Nabokov byl emigrantským autorem, který napsal celé své dílo v exilu. Z fenoménu exilu vychází jeden z nejčastějších motivů Nabokovy tvorby – obraz cizince v cizím světě. Například v Lolitě cizincem je Humbert ve světě dětí, stejně jako Dolores Hazeová cizinkou ve světě Humbertově.

Je to pornografie?

Román Lolita po mnoha obtížích, kdy ho 5 amerických vydavatelství nechtělo publikovat (Viking Press, Simon and Schuster, New Directions, Farrar Straus a Dobleday), byl vydaný až v Paříži 1955 v nakladatelství Olympia Press více než dva roky po dokončení. Nabokov tvrdil, že nakladatelství vůbec neznal, věděl o něm pouze to, že vydává knihy zakázané v USA a ve Velké Británii. Teprve později zjistil, že jsou to hlavně texty pornografické. Vzhledem k tématu a k faktu, že román byl vydán v Olympii Press, získala Lolita pověst pornografického díla.

Memoár o lásce?

Kniha má dvě části, předmluvu od PhDr. Johna Raye a autorův doslov. Román je zpovědí Humberta Humberta, kterou píše ve vězení po jeho zatčení do jeho smrti na koronární trombózu. Jedná se úsek necelých dvou měsíců roku 1952.

Humbert Humbert jako vypravěč románu a jako přímý účastník všeho dění nemůže podat pravdivý obraz románové skutečnosti a už jen proto, že román Lolita není memoár věnovaný lásce, ale je to především brilantní příprava obhajoby k procesu, který vypravěče příběhu čeká. Humbert se popisuje jako oběť své vášně, Lolity a shod okolností, ale jakmile bychom jeho vysvětlující komentář ke všem událostem vypustili, vyšel by Humbert jako vypočítavý zločinec, násilník a vrah. Čili otevřené přiznání sexuálního kontaktu s dítětem je jen zástěrkou, jak odvézt pozornost od té skutečnosti, že má být souzen za vraždu. V americkém ovzduší byl totiž pohlavní styk s nezletiletou těžším, ale hlavně pikantnějším zločinem než vražda, i když je za něj nižší trest. Jde mu tedy o to, aby se vyhnul elektrickému křeslu.

Hra se slovy

Po stránce jazykové nám zvolená jména připadají všední, ale ony mají své významy a často jsou i osobní charakteristikou: Pokud rozdělíme jméno Humbert na dvě části, získáme Hum jako charakterizující adjektivum a Bert, slabiku, která odkazuje k reálnému jménu; nabízí se tedy Páchnoucí Bert, Zajíkající se Bert, Bručící Bert. Lolita, celým jménem Dolorez Haze znamená mlhavá bolest.

Ve jméně Lolitině matky, Charlotta Haze, můžeme najít trochu ironie. Charlotta je kromě jména hovorovým pojmenováním pro piškotový ovocný dortík. Dále jeho rozdělením zjistíme, že Char je v hovorové angličtině označení pro posluhovačku. (Charlotta poslouží Humbertovi, díky ní může být v Lolitině společnosti) a druhá část jména Lotta se pak nabízí jako ironický odkaz na Goethův román Utrpení mladého Werthera a i Charlotino příjmení Haze jako mlha kouř. (Charlotta byla pro Humberta zcela průhledná; přes ni viděl Lo.)

Každý si přijde na své

Lolita je nejen dílem psychologickým, detektivním, filozofickým, ale i románem o jazyku. Jako typický postmoderní román dokáže promlouvat jak k náročnému tak k méně náročnému čtenáři. V textu jsou některé věty psané ve francouzštině, němčině i latině. Vyskytuje se v něm velké množství metafor, parodií i narážek, odkazů na slavné učence i umělce. V románu došlo k citování 63 autorů.

Lolita je bezesporu Nabokovo nejznámější dílo. Je považováno za jedno z nejkontroverznějších děl literatury 20. století. Přečtěte si ho s chutí i vy!