Nevítaný společník

Při hledání odpovědi bychom zajisté narazili na celou řadu věcí, ale v současné době je pravděpodobně nejčastějším společníkem většiny lidí stres.

Když se řekne stres, všichni tak nějak tušíme, co všechno může toto slovo označovat. Vždyť kdo by alespoň jednou v životě neslyšel někoho mluvit o tom, že dotyčný je v „hrozném“ stresu. My, studenti, jsme samozřejmě častokrát slyšeli větu: „Prosím tě, hlavně se zbytečně nestresuj, když to zvládli jiní, tak proč bys to nezvládl ty?“ Ale co je to vlastně ten stres a jak mu čelit? Jde to vůbec? Můžeme s ním nějakým způsobem bojovat? A je vždycky jen škodlivý?

Při pohledu na tu spoustu otázek a představě, že na ně mám najít odpovědi se dostávám do takové zvláštní situace… najednou mi je nějak úzko, jak já bych jenom tu situaci popsal?

Na poslední otázku hledali lidé odpověď již v daleké minulosti, protože první jazyk, který se snažil pojmenovat stav lidského organismu, jenž je dnes běžně nazýván stresem, byla latina. „Strictus“ je příčestí minulé od slovesa „stringere“, které znamená „utahovat“ nebo „stlačovat“. Už z tohoto výkladu je zřejmé, že tehdejší stres byl velmi podobný stresu, jaký prožívá lidstvo dnes. Z latinského slova „strictus“ se později vyvinulo francouzské slovo „estrecier“ a z tohoto pojmu se dále vyvinulo anglické slovo „stress“, které je používáno celosvětově jako označení pro stav napětí a tísně, jak je stres nejčastěji definován.

Nyní máme základní představu o tom, v jakém stavu se vystresovaný člověk nachází, avšak jako stres jsou často mylně označovány i další stavy a situace, do nichž se postižený může dostat. Proto si tedy podrobněji naznačíme co stres je a co není.

Stres je:

• reakce organismu na jeho potřeby a požadavky 
• stav určitého fyziologického nebo psychologického napětí 
• příprava na útok nebo útěk
• počátek mnoha onemocnění

A naopak stres není:

• nutně špatný, protože mnohdy člověku pomůže dosáhnout vytouženého cíle 
• úzkost
• strach 
• přímá příčina nemoci, i když často přispívá k jejímu vývoji.

Leckoho možná překvapí informace, že stres není vždy jen špatný, protože většina lidí vnímá stres pouze negativně a úplně nejběžnější je představa, že stres je síla, která způsobuje tělesné vyčerpání a utrpení. Tato představa je pravdě velmi blízká, zároveň je však nutné poznamenat, že vnímání stresové situace je individuální. Většina lidí hodnotí situace vyvolávající pocit napětí negativně, ale najdou se tací, kteří se k problému, jež by druhé vystresoval, postaví jako k výzvě.

Psychologové ve svém bádání dospěli k rozdělení lidí do čtyř základních skupin. Jedinci z první skupiny patří k těm, kteří jsou sice vůči stresu víceméně imunní, ale na druhou stranu jsou to lidé bez motivace, kteří nejsou schopni dosáhnout žádných větších výkonů. Do druhé skupiny patří lidé, jejichž přizpůsobivost vůči stresovým situacím je optimální. Třetí a čtvrtá skupina je pak tvořena lidmi, kteří jsou v důsledku působení stresu ohroženi nejen v oblasti jejich výkonů, ale v těch těžších případech je dokonce vážně ohroženo jejich zdraví.

Jak člověk pozná, že míra stresu překročila přijatelné hranice? Varovných signálů, které lidský organismus vysílá, je celá řada. Nejzákladnějšími projevy jsou však oslabená schopnost koncentrace, popudlivost, nespavost, potlačení sexuální touhy, úzkost či deprese.

Když víme, co je to stres a jakým způsobem může působit na lidský organismus, nabízí se otázka: Jak tedy stres zvládnout? Lze mu nějak účinně předcházet?

Prvním krokem v prevenci stresu je tělesná aktivita. Lidé trpící stresem mají obvykle potíže se spánkem, proto je tedy důležité, aby vyvíjeli jakoukoli tělesnou činnost, která je unaví a tím  připraví pole pro kvalitnější spánek.

Důležitou roli v procesu předcházení stresu hraje odpočinek. Zvláště v dnešní uspěchané době je nutné najít si každý den alespoň okamžik, který si člověk po fyzické i psychické zátěži vyhradí sám pro sebe.

Se stresem často souvisí i problémy v oblasti přijímání potravy. Lidé postižení stresem mají sklon jíst buď málo, nebo naopak příliš mnoho, což je navíc umocněno nepravidelností a spěchem, v němž se stravují. Se správným přístupem ke stravovacím návykům dnes může člověku poradit celá řada odborníků.

Nejdůležitějším zjištěním však zůstává, že při dodržování určitých zásad lze stresu předcházet a vyhnout se tak pozdějším často velmi závažným zdravotním potížím. Na závěr si tedy povíme, že stresu lze předcházet:

• dostatečnou tělesnou aktivitou 
• dostatečným množstvím odpočinku 
• vhodnými stravovacími návyky a dodržováním pitného režimu 
• vyhnutím se či alespoň snížením konzumace škodlivých látek a kouření 
• udržováním kontaktu s přírodou 
• vhodným využitím volného času 
• stanovením si cílů, vhodným plánováním a vhodným osobním postojem k řešení problémů