Deník jedné studentky - první den ve škole

8:00

Dnes po čtyřech měsících opět začala škola. Byla to rána, stávat tak brzy po týdnech vyspávání do oběda, ale nejít hned první den do školy by byl vrchol flákačství a já jsem vzorná studentka.

8:15

Opravdu jsem se snažila zůstat v bdělém stavu a plně se koncentrovat na informace, které ze sebe přednášející chrlil. Bohužel jsem ale upadla do hlubokého transu, ze kterého mě vytrhla až kamarádka, má spolusedící. Barvitě mi líčila své letní avantýry. Jedna šprtka po nás neustále házela vražedné pohledy, což v nás vyvolala leda tak ještě větší záchvat smíchu. Ve finále nám učitel nakvašeně oznámil, že když nás to nebaví, můžeme odejít. Samozřejmě si neodpustil několik poznámek o inteligenci a chování studentek. Přes pokušení zvednut zadek ze židle a vystřelit, jsme hovor přece jen utly, ale v konverzaci jsme pokračovaly skrz dopisy doplněné o nemravné ilustrace.

12:00

Další přednášku jsme pro jistotu vynechaly. Nic se nemá přehánět. S ostatními spolužáky jsme radši vyrazili do naší oblíbené hospůdky. No dobře, uznávám, že mít promile alkoholu v krvi v pravé poledne nebyl zrovna ideální stav, na druhou stranu jsem se docela pobavila a ke všemu jsem byla schopná se smát i těm nejdebilnějším historkám, které někteří jedinci vypouštěli. Máme ve třídě prostě hold divný lidi no.

16:00

Na programu dne byl seminář, kam nás chodí jen patnáct. Tím pádem jsem neměla moc šancí splynout s davem a být nenápadná. Ke vší smůle jsem byla vyvolaná hned několikrát. Za posmívání ostatních jsem se pokoušela kultivovaně odpovídat na všechny otázky, co mi přednášející pokládal. Evidentně si mě vychutnával. Hajzl. Jazyk se mi motal a ještě jsem se u toho přiblble culila. Fakt skvělý.

23:00

Vyrazili jsme na místní diskotéku, protože začátek semestru se prej musí řádně oslavit. Přípravy mi zabraly snad hodinu. Teď v nejmenším nechápu proč. Čerstvě umytý vlasy mi v tomhle zakouřeným pajzlu okamžitě splihly. O makeupu nemluvě. Pomalu mi stejkal po ksichtu. Ke všemu jsem měla kocovinu z dopoledne. Zlej sen.

00:00

Po jedný dvojce vína se mi v krvi rozproudil veškerý zbytky alkoholu z dnešního dne. Pro udržení hladiny jsem si vzápětí dala druhou. A najednou – blesk z čistýho nebe. On. Prostě si stál u baru s tím nejhezčím úsměvem. A ten zadek! V ruce držel panáka a sebevědomě se usmíval. Jeho ego sahalo až do nebes. Po prvotním poblouznění jsem se k němu otočila okázale zády. Já a vyšilovat kvůli chlapovi? A ještě kvůli takovýmu? Leda ve snu!

3:00

DJ začal hrát ploužáky, čímž chtěl naznačit, že už by každej mohl vypadnout domů. Za zády se mi ozvalo: ,,Smím prosit?“ Tep mi vyletěl nejmíň na tři sta. To musí být určitě On. Nahodila jsem afektovaný úsměv a pomalu se otočila. Tep nula. Do tváře se mi usmíval kluk s opupínkovaným obličejem a oblečením dvacet let z módy, účes radši ani nekomentuju. Jasně, že jsem se ho chtěla zeptat, jestli upadnul na hlavu a říct mu, že s ním nebudu tancovat ani přes mou mrtvolu, jenže můžu za to, že jsem od přírody tak dobrá duše? Jo. Lítost zvítězila. S ohromným sebezapřením jsem s ním musela proploužit hned několik songů, protože mě prostě odmítal pustit. Když ze sebe vychrlil pozvání na rande, sbalila jsem a řítila pryč. Venku jsem narazila na Něj. Zapnul si bundu. Usmál se a odešel. A to byl konec našeho vztahu.

3:30

Ulehla jsem do postele a houpal se mi celej svět. Zkusila jsem i ten trik s ukotvením se – jedna noha na podlaze. Pěkná blbost. No, musím říct, že první den školy byl hodně náročnej a když si představím, že v tomhle duchu bude celej semestr… No, snad to přežiju.