Deník jedné studentky - když se nic nedaří

9:00

Vstala jsem už před hodinou. Chystám se na zkoušku, což je dlouhodobější proces. Držím se totiž hesla: když dutá, aspoň u toho dobře vypadat. Vykouzlit z mých jemných vlasů účes plný objemu patří mezi nadlidské úkoly, ale dneska jsem s výsledkem spokojená.

9:15

Vlasy mi totálně zplihly. Podotýkám, že jsem ještě nestihla vyjít z domu. To je výsměch.

12.30

Mám po zkoušce. S rozmazaným make-upem a děsným hárem jsem dostala 2. Jásám, na vzhledu přece jen nezáleží! Hluboký výstřih, který jsem měla, rozhodně nemá s výsledkem co dočinění.

15:00

Právě jsem se dozvěděla výsledky z pondělního testu. Moje jméno jaksi chybí mezi těma, co ho splnili. Ne, že bych si připadala jako idiot. Já si totiž připadám jako maxi mega giga idiot. Skvělý.

16:30

Volala mi kámoška, jestli s ní půjdu na Perštýnskou noc – akce, co se koná u nás na náměstí. Nejdřív jsem samozřejmě jít nechtěla, měla jsem náladu leda tak se zahrabat. Ale nakonec jsem sklony utápět se v sebelítosti překonala. A docela se těším.

19:30

Lhala jsem. Sebelítost jsem nepokořila. Poznala jsem to podle toho, že mi bylo naprosto jedno, jak budu večet vypadat. Hodila jsem na sebe nějaký hadry, o ksicht jsem se nestarala vůbec. Cítila jsem podivný zadostiučinění, protože břídil jako já, nemá co hezky vypadat.

20:00

Jak jsem mohla bejt tak blbá!? Jaký zadostiučinění? Promenádujou se tady kolem mne samý načesaný sexy kočky a já jsem tady jako nějaká nána z vesnice. Rozhodně chci jít hned domů.

21:00

Měla jsem dvě medoviny a svět mi nepřipadá už tak černej. V jednom ze stánků prodávaj cukrovou vatu. Nechápu, jak někdo může někdo ten nekřesťansky kalorickej hnus jíst.

22:00

Měla jsem další medovinu, dvě cukrový vaty a pražený mandle v cukru. Dieta je v troskách.

23:00

Přimotal se ke mně cizí kluk, což mělo jedinou výhodu. Koupil mi další medovinu. Motala se mi hlava, viděla jsem ho rozmazaně. On pořád něco žvanil. Já se jen nablble usmívala. Nakonec se rozloučil slovy, že si takhle skvěle dlouho s nikým nepokecal. Hm, super.

0:30

Záhadným způsobem jsem se dostala domů. Bohužel si na to ale nevzpomínám. Je mi pekelně blbě. Musím to rychle zaspat. Jestli se pobleju dneska, tak už nikdy.

Veronika Fialová