Přijímací zkoušky: Anglistika-amerikanistika

Přijímací zkoušky: Anglistika-amerikanistika

Vydáno: 09.07.2016

Obor anglistika-amerikanistika patří v posledních deseti letech k nejoblíbenějším z „abstraktních oborů“. To jsou obory tak trochu exotické a neobvyklé a jejich studium si mnoho lidí neumí nijak konkrétně představit. Na medicíně a právech víme, do čeho jdeme, co přesně budeme studovat, ale taková anglistika? Co přesně nás tam budou učit?

Nejprve se hodí říct, že angličtinu jako samostatný jazyk rozhodně ne. Na tomto oboru se předpokládá, že už máte slušné znalosti anglického jazyka a od toho se odvíjí i celé studium. Učíte se v angličtině o angličtině, tzn. její historický vývoj ve všech formách a podobách, morfologii, syntax, učíte se o reáliích anglicky mluvících zemích do podrobností. Celé předměty se týkají třeba jen Irska, Kanady, Austrálie, USA atd. Co jsou to reálie? Politický systém, právo, geografie, literatura, kultura, historie – zkrátka všechno, co s danou zemí souvisí a souviselo. Reálie jsou, řekla bych, těžištěm a středobodem celého studia anglistiky-amerikanistiky.

Ačkoliv se to takhle řečené může zdát jako něco jednoduchého, vězte, že to tak není. A to samé platí i o přijímacích zkouškách, které jsou na všech univerzitách, kde můžete v České republice anglistiku studovat, velmi podobné (Karlova univerzita, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci). Jediný rozdíl spočívá v tom, že v Olomouci a v Brně vám k oborovému testu přidají i test všeobecných studijních předpokladů (TSP v Brně a SPF v Olomouci) a že se obory nejmenují anglistika-amerikanistika (pouze katedry, na kterých se vyučují), ale „anglický jazyk a literatura“. Můžete je studovat prezenčně i kombinovaně. Na Karlově univerzitě vás čeká oborový test a k tomu pohovor, přijímací zkouška je totiž dvoukolová.

Největší konkurence je přirozeně na Filozofické fakultě UK v Praze, ročně se hlásí 600-700 uchazečů a přijímají kolem 80 lidí, úspěšnost přijetí je tedy dlouhodobě pod 20%, proto se primárně zaměřím na tamější přijímací zkoušku.

V prvním kole se píše test sestávající z pěti částí. Celý test je v angličtině. V první části dostanete kolem třiceti otázek týkajících se kultury, historie a dalších reálií daných zemí. Potom přijde na řadu text comprehension neboli porozumění populárně naučnému textu. S úrovní maturity ale nepočítejte, text a otázky k němu jsou složité, a ačkoliv k přijímačkám vyžadují jazykové znalosti na úrovni B2, text je jednoznačně na úrovni vyšší (porovnávám s mezinárodní zkouškou IELTS). Následuje lingvistický test, kde si pohrajete nejen s gramatikou, ale i morfologií, syntaxí a podobně. Ten požadované úrovni odpovídá a k přípravě na něj vám bude stačit třeba učebnice English Grammar in Use od Raymonda Murphyho. Předposlední částí je tzv. gap test. Vyplňujete slovíčka do textu, nemáte na výběr žádné možnosti, musíte spoléhat na vlastní jazykovou intuici. Většinou se ale nejedná o žádný složitý slovník, často vám postačí zájmena, spojky a příslovce. A závěrem píšete esej na jedno ze dvou vybraných témat. Týká se povětšinou (anglicky psané) literatury, takže zájem o ni a znalost této oblasti jsou zcela zásadní. Doporučuji esejí začít, abyste měli dost času na přemýšlení. Pravděpodobnost, že v časovém presu zvládnete vyplnit kulturně-historický test je vyšší, než že napíšete smysluplnou slohovou práci, což požadují, a při jejím hodnocení jsou přísní. Důraz je kromě perfektní angličtiny kladen i na dodržení zadaného tématu.

V ústním kole se vše točí kolem vámi připraveného seznamu literatury (beletrie i odborné), který by měl sestávat z dvaceti relevantních tj. anglicky psaných a nejlépe klasických děl. Zeptají se vás na motivaci, a potom se zaměří právě na literaturu, proto se ujistěte, že víte základní informace o každém díle i jeho autorovi. Posuzována je gramatická správnost projevu, výslovnost i bohatá slovní zásoba.

Ze zkušenosti vím, že jste-li si jisti svou angličtinou, nevadí vám komunikovat a jste připraveni na otázky směřující k vámi vybrané literatuře, můžete z ústního pohovoru dostat slušný počet bodů. Kamenem úrazu je většinou spíše test, ze kterého uchazeči obdrží málo bodů (i když jsou nad bodovou hranicí pro postup druhého kola) a jejich součet z obou kol pak na přijetí nestačí.

Angličtinu trénujte, ale chcete-li studovat anglistiku, zaměřte se především na reálie a zajímejte se o ně více, než jen povrchově. Jejich znalost vám pomůže zajistit místo v tomto oboru více než fakt, že umíte za každé okolnosti rozlišit minulý a předpřítomný čas.

Zdroj ilustrační fotografie

Autor: Anna Musilová

Další články z rubriky

Jeden den na Gibraltaru

Anna Musilová | 26.06.2017

Jeden den na Gibraltaru

Když zaparkujeme auto v andaluském pohraničním městečku a projdeme pasovou kontrolou,…

Balabán píše o smrti naléhavě i s něhou, patosu a kýči se úspěšně vyhýbá

Zeptej se táty je posledním dílem Jana Balabána, který zemřel krátce před jeho dokončením.…

Volá Londýn aneb prodloužený víkend v britské metropoli

Je deset večer, čtrnáctého září. S čtveřicí kamarádek přijíždíme po celodenním cestování…


© 2018, www.studentbrana.cz - všechna práva vyhrazena

Prohlášení o přístupnosti | Podmínky užití | Ochrana osobních údajů | Mapa stránek

Nahoru ↑